NEzávislé Sociálně Ekologické HNUTÍ - NESEHNUTÍ

NESEHNUTÍ je nevládní neziskovou organizací, jejímž hlavním posláním je ochrana přírody a lidských práv. Vzniklo v říjnu 1997 v Brně a sídlí na ulici Údolní 44. V současné době má kromě Brna své místní skupiny také v Bystřici pod Hostýnem, Napajedlech, Kojetíně a Vysokém Mýtě. Aktivisty NESEHNUTÍ spojuje přesvědčení, že ekologické problémy mají své sociální příčiny a důsledky, a proto je nutné konflikty ve vztahu lidí a přírody řešit s ohledem na tyto souvislosti.

NESEHNUTÍ se při své činnosti zaměřuje na tři hlavní oblasti:

- Ochrana přírody a krajiny
Již od svého vzniku vedeme kampaň proti výstavbě rychlostní komunikace R43 v blízkosti Brněnské přehrady, neboť se domníváme, že důvody k její stavbě nejsou natolik závažné, aby ospravedlnily likvidaci rekreační oblasti takového významu. V rámci této kampaně jsme též vypracovali a nyní prosazujeme alternativní Aktivní nulovou variantu, která řeší problémy s dopravou v Brně bez výstavby R43. Zabýváme se také dalšími připravovanými dopravními stavbami v Brně.

Na jaře 2000 jsme zahájili kampaň, která upozorňuje veřejnost na negativní ekologické a sociální dopady výstavby hypermarketů - zvýšení dopravní zátěže, likvidace malých místních prodejců, vylidňování center měst… Účastníme se povolovacích správních řízení u těchto staveb, připravili jsme putovní fotografickou výstavu a na toto téma pořádáme také odborné semináře.

- Ochrana lidských práv
Od svého vzniku vedeme kampaň za svobodu pro Tibet, v rámci níž upozorňujeme na bezprecedentní porušování lidských práv čínskou státní mocí na území okupovaného Tibetu. Usilujeme o to, aby zkoušenému tibetskému lidu byla vyjadřována solidarita, např. vyvěšením tibetské vlajky na brněnskou radnici dne 10. března, v den výročí povstání Tibeťanů proti agresorovi.

Ve spolupráci se společností Člověk v tísni pořádáme každý rok v brněnských kinech festival dokumentárních filmů o lidských právech Jeden svět. Snažíme se tak o to, aby i brněnští zájemci o problematiku lidských práv měli možnost shlédnout ty nejlepší filmy z celosvětové produkce v místních kinech.

Od podzimu 1999 vedeme kampaň proti ruské agresi v Čečensku, kde vojenskými operacemi trpí především civilisté. Uspořádali jsme sérii protestních akcí před budovou ruského konzulátu v Brně. Čečenským uprchlíkům se snažíme pomoci i formou veřejné sbírky.

Zabýváme se monitoringem obchodu se zbraněmi. Upozorňujeme na souvislosti tohoto typu obchodu s porušováním lidských práv a podporou totalitních a diktátorských režimů. Příležitostí ke zveřejnění alarmujících informací o praktikách zbrojařských firem bylo např. konání veletrhu IDET 99 na brněnském výstavišti.

- Ochrana práv zvířat
NESEHNUTÍ se zasazuje o postupné odstraňování zneužívání zvířat. Vedli jsme kampaň proti zabíjení a týrání zvířat pro účely výroby kožešin, stejně tak usilujeme o to, aby zvířata přestala být týrána v cirkusech a na dostizích, vydali jsme informační materiál o zneužívání zvířat k laboratorním pokusům (testování kosmetiky, cigaret). Propagujeme vegetariánství a veganství jako plnohodnotné alternativní způsoby stravování, které nejsou vykoupeny zbytečným utrpením zvířat.

Ke všem uvedeným tématům pořádáme besedy a přednášky na školách či v pobočkách Knihovny Jiřího Mahena a vydáváme informační materiály. Organizujeme také semináře a školení k jednotlivým problémům.

Pro sympatizanty a zájemce o činnost NESEHNUTÍ vydáváme dvouměsíčník ALARM, který si můžete objednat na naší brněnské adrese. Zde se také v případě zájmu dozvíte bližší informace o termínu konání pravidelných schůzek NESEHNUTÍ Brno.
 

Lesy v České republice

Les je nejsložitějším suchozemským ekosystémem. Živočichové, rostliny a mikroorganismy jsou v něm vzájemně propojeny nesčetnými vazbami, které udržují ekologickou rovnováhu lesního prostředí. Nebýt vlivu lidské společnosti, rozkládal by se les prakticky na celém území naší republiky. Dnes lesy pokrývají 1/3 území ČR a na každého z nás tak připadá zhruba 1/4 hektaru lesa. Lesy mají pro člověka nesmírný význam a plní řadu nezastupitelných funkcí. Až donedávna byla za hlavní funkci lesa považována produkce dřeva jakožto obnovitelného zdroje. S obecným zhoršováním stavu životního prostředí a globální ekologickou krizí však dnes na významu získávají tzv. mimoprodukční funkce lesa. Jsou to zejména funkce klimatické, vodohospodářské, půdoochranné, půdotvorné, krajinotvorné, rekreační a estetické. Kvalitní les dokáže dobře hospodařit s vodou a snižuje riziko povodní. Málokdo z nás si svůj smysluplný život umí představit bez existence lesa - z historie je známo mnoho kultur, které zanikly poté, co si vydrancovaly svoje lesy.

Na území ČR patří 63 % lesů státu a stará se o ně státní podnik Lesy ČR, soukromé lesy představují 23 % rozlohy lesa a zbylých 14 % náleží obcím.

Stav našich lesů a jeho příčiny
Zdravotní stav našich lesů zdaleka není uspokojivý. Potíž není v odlesňování jako v mnoha jiných zemích (rozloha lesů v naší republice dokonce dlouhodobě narůstá), ale v jejich stavu a kvalitě.

Lesy České republiky jsou ve své většině lesy umělé (90 %), převážně jehličnaté monokultury (les je tvořen převážně jedním druhem dřeviny). Přirozené a přírodě blízké lesy tvoří pouhých 10 %, často jsou chráněny jako lesní rezervace. Známky poškození vykazují zhruba dvě třetiny jehličnatých stromů a polovina listnatých stromů. Dochází k degradaci lesních půd, klesá zásoba živin, stále se drží vysoké koncentrace síry, stoupá zatížení těžkými kovy, především olovem. Z prostředí našich lesů v posledních desetiletích ubylo mnoho druhů rostlin a živočichů, a tak snadno podléhají různým kalamitám.

Příčinu velmi špatného stavu je třeba vidět nejen ve škodlivých činitelích, jako jsou vítr, námraza, imise, hmyz apod., ale především v celkově výrazně snížené odolnosti lesních porostů těmto vlivům čelit. To je zapříčiněno zejména snížením druhové rozmanitosti vytvářením monokultur, vysazováním smrku v nevhodných podmínkách nižších a středních poloh, používáním nepůvodních druhů při výsadbách a neadekvátními způsoby lesního hospodaření, při nichž stále převládají naprosto nevhodné holosečné způsoby. Výsledkem je výrazně snížená ekologická stabilita lesů v ČR. Necitlivé lesní hospodaření v horských oblastech se pak spolupodílelo na vzniku tragických povodní minulých let.

Z přímých škodlivých vlivů na naše lesy zasluhují větší pozornost pouze dva: imise a přemnožená spárkatá zvěř. K prvnímu jevu dochází vinou vypouštění exhalací především z průmyslových podniků. Emise oxidů síry a dusíku ve vzduchu zreagují a vzniklá kyselina sírová a dusičná dopadá ve formě kyselých dešťů (imisí) na stromy, které umírají. Druhý negativní jev mají na svědomí hlavně myslivci. Ti spárkatou zvěř (zejm. jeleny, muflony a srnce) přikrmují se sobeckým cílem - aby bylo na honitbách co střílet. Přemnožená zvěř pak plošně likviduje přirozené zmlazení a nechráněné sazeničky. Takto je poškozen každý pátý strom a náklady na ochranu stromků před zvěří a celkové škody způsobené spárkatou zvěří dosahují ročně stovek milionů korun.

Bez vlivu lidské společnosti by na našem území rostly listnaté a smíšené lesy s převahou buku, dubu a jedle. Smrky bychom nalezli jen v nejvyšších polohách.

Srovnání rekonstruované přirozené / současné skladby lesů
v České republice v %:

- smrk: 11,2 / 54,3; jedle: 19,8 / 0,9; borovice: 3,4 / 17,6; modřín: 0,0 / 3,7; ostatní jehličnany: 0,3 / 0,2; jehličnany celkem: 34,7 / 76,7

- dub: 19,4 / 6,4; buk: 40,2 / 5,7; habr: 1,6 / 1,2; jasan: 0,6 / 1,0; javor: 0,7 / 0,8; jilm: 0,3 / 0,0; bříza: 0,8 / 2,9; lípa: 0,8 / 0,9; olše: 0,6 / 1,4; ostatní listnáče: 0,3 / 1,5; listnáče celkem: 65,3 / 21,6

Možnosti nápravy
Řešením současné situace je obnova přirozených, popř. přírodě blízkých lesů. K tomu má směřovat tzv. trvale udržitelné lesní hospodaření. Přírodě blízké lesní hospodaření budoucnosti by se mělo pokoušet napodobovat procesy probíhající v přírodě a z lesa brát jen tolik, kolik toho dlouhodobě snese. Základní kroky k obnově by měly být:

- Při obnově lesa používat výhradně tzv. stanovištně přirozených druhů dřevin, tzn. takové druhy stromů, které v dané lokalitě přirozeně rostly (ponejvíce buk, dub a jedle).
- Snížit stavy spárkaté zvěře na únosnou míru. Za únosný lze označit takový stav, kdy odrůstá přirozené zmlazení a sazenice běžných dřevin bez ochranných opatření proti zvěři. Optimálním řešením je návrat přirozených predátorů (rys, vlk) do oblastí, kde naleznou podmínky k trvalému výskytu. Tomu zatím brání především myslivci, kteří je ilegálně loví.
- Změna způsobu hospodaření - přírodě blízké hospodaření v přirozeném lese zajišťuje trvalost a vyrovnanost dřevní produkce, v dlouhodobé perspektivě je dokonce ekonomicky výhodnější.

Nejpotřebnější změnou je ovšem změna náhledu naší společnosti na les. Zatímco lesní hospodářství se podílí pouhými 0,6 % na tvorbě hrubého domácího produktu, mimoprodukční funkce lesa nelze vyčíslit. K lesu proto musíme začít přistupovat jako k nenahraditelnému daru a nikoli pokračovat v současném kořistnickém přístupu, kterým snižujeme sami sobě šanci na zdravou budoucnost.
 

Stromy v okolí Brněnské přehrady

Lesy v okolí Brněnské přehrady ani zdaleka neodpovídají původní druhové skladbě. Nepůvodní jehličnaté dřeviny zde byly povětšinou uměle vysazeny. Zdejší lesy však naštěstí nebyly zcela přeměněny v jehličnaté monokultury. Kromě dubu, buku a habru zde najdeme pestrou škálu dalších listnatých dřevin (lípa, javor, bříza...) i celých lesních společenstev (např. přírodní rezervace Jelení žlíbek). Brňané tak mají unikátní možnost aktivního odpočinku v lesích blízkých přírodnímu stavu, což dnes bohužel nebývá všude pravidlem. Važme si proto lesů v okolí přehrady a chraňme je.

Dub zimní
Quercus petraea
Strom středních rozměrů s poněkud zprohýbaným kmenem a protáhlou, nepravidelně utvářenou korunou, dosahující v příhodných podmínkách až 30 m výšky a průměru kmene 1 m. Dožívá se několika set let, avšak ne takového věku jako dub letní - Quercus robur, který může růst 400-500 let. Oba druhy dubů se od sebe dají dobře rozeznat například podle délky řapíku (krátký - dub letní, dlouhý - dub zimní), nebo stopek od žaludů (dlouze stopkaté žaludy - dub letní, přisedlé žaludy - dub zimní).

Je to dřevina evropského rozšíření, chybí ale na chladném severu a vynechává zejména celou východní, kontinentální část Evropy. Roste v nadmořských výškách od 200 do 750 m n. m.

Dub zimní je světlomilná dřevina. Většinou roste v podmínkách značného nedostatku vláhy. Můžeme jej ale spolu s břízou najít i na místech zabahnělých, s hladinou spodní vody blízko povrchu.

Buk lesní
Fagus sylvatica
Dřevina velkých rozměrů, s rovným válcovitým kmenem a nápadně hladkou, tenkou šedou kůrou. Buk dosahuje výšek kolem 35 m a průměru kmene 1,5 m. Dožívá se věku 200-400 let. Jeho kořenový systém je srdčitého tvaru, v půdě bývá proto dobře zakotven, a tak u něj dochází mnohem častěji ke zlomům než k vývratům.

Buk je dřevina evropská, rozšířená především v západní, střední a jihovýchodní části kontinentu. Ve východní části úplně chybí. Ve střední Evropě je jeho přirozené optimum od 400 do 1000 m n. m.

Jedná se o dřevinu, která dobře snáší i velký stín, a málokterá z našich stromových dřevin se jí v tomto ohledu vyrovná. Buk má střední nároky na vláhu v půdě. Vyhýbá se oběma extrémům a chybí jak na půdách vysychavých, tak na půdách zamokřených.

Habr obecný
Carpinus betulus
Strom středních rozměrů se štíhlou korunou a nápadně hladkou kůrou na svalovcovitém kmeni. Dosahuje až 25 m výšky a průměru kmene 0,75 m. Často však habr bývá mnohem menšího vzrůstu a někdy má i křovitý vzhled. Dožívá se asi 150 let, jen výjimečně více.

Habr je evropská dřevina s centrem rozšíření v západní, střední a jihovýchodní Evropě. Nenajdete ji na chladném severu a severovýchodě kontinentu a neroste ani ve východní, kontinentální části Evropy. Na území ČR se vyskytuje od nížin až do výšky 800 m n. m.

Jde o dřevinu snášející stín, nikoli však v takové míře jako buk. Většinou dává přednost vlhčím stanovištím, jako jsou dna údolí, okraje luhů a stinné svahy. Nechybí ani na suchých, slunných a v létě vysychavých podkladech.