KOUŘENÍ A POKUSY NA ZVÍŘATECH
Zatímco my, lidé, máme na výběr, zda cigarety kouřit či nikoliv, zvířata v pokusných laboratořích si vybrat nemohou. Psi, opice, prasata, morčata, křečci, kohouti a další zvířata umírají při zbytečných experimentech i přesto, že zdravotní rizika kouření jsou už dostatečně známa. Jedním z důvodů, proč tyto pokusy pokračují, jsou přetrvávající spory mezi tabákovým průmyslem a zdravotnickými organizacemi o tom, jestli je pasivní kouření skutečně životu nebezpečné. Pasivní kouření bývá definováno jako inhalace tabákového kouře v uzavřeném prostoru a každoročně způsobuje jen v ČR okolo 130 úmrtí nekuřáků na rakovinu plic a onemocnění srdce. Představitelé tabákového průmyslu prohlašují, že neexistují spolehlivé vědecké důkazy o tom, že by pasivní kouření bylo příčinou těchto onemocnění (stejně tak jako v minulosti popírali škodlivost "přímého" kouření), a tak se pokračuje v pokusech na zvířatech, které mají poskytnout k tomuto tvrzení důkazy. Dalším důvodem pro experimenty je vývoj tzv. "bezkouřové" cigarety, která tabák nespaluje, ale pouze ohřívá, a podle odhadů by snad měla být "zdravější" než obyčejná cigareta. Mezi koncerny testující na zvířatech patří: Phillip Morris (Marlboro, L&M, Sparta, Start, Bond  atd.), R.J. Reynolds (mj. cigarety Camel, Winston, Monte Carlo), Ligget and Myers, Japan Tobacco a další.

Při jednom z výzkumů účinků pasivního kouření  prováděných firmou R.J. Reynolds  bylo 1000 hlodavců drženo každý zvlášť v trubici o velikosti jejich těla, s vývodem, kterým byl 6 hodin denně  po dobu tří měsíců dovnitř vpouštěn tabákový kouř. Nakonec byla zvířata utracena a pitvána. I když u některých z nich došlo k chronickému zánětu nosní dutiny, R.J. Reynolds vyloučil, že by měl tabákový kouř u lidí nějakou významnější toxickou aktivitu. Při obdobném testu, majícím prokázat rozdíl mezi "běžnou" a "bezkouřovou" cigaretou, byla zvířatům oholena srst na zádech a na kůži jim byl nanášen dehet z normálních a "bezkouřových" cigaret, přičemž se mělo dosáhnout poškození jejich DNA a zjistit, která z cigaret je škodlivější. Při jiných pokusech jsou opice a krysy vedeny k návyku na cigarety, kdy si samy zapínají tlačítko, kterým se do jejich boxu přivádí nikotin. Firma Phillip Morris se přiznala k tomu, že prováděla testy závislosti na krysách, ale výsledky utajila, protože závislost prokazovaly.

Řada pokusů probíhá na akademické půdě, např. na Newyorské univerzitě bylo účinkům pasivního kouření vystaveno po dobu čtyř měsíců 42 kohoutů, poté byli usmrceni a zkoumáni kvůli příznakům onemocnění srdce. Na univerzitě v San Franciscu bylo v podobném experimentu utraceno 64 králíků, vystavených kouři z cigaret Marlboro za účelem zkoumání aterosklerózy.

Tabákové společnosti jsou zodpovědné za velký počet testů na zvířatech, a to ať přímo nebo nepřímo, skrze řadu výzkumů, které financují. Výše popsané experimenty jsou jen ukázkou zlomku studií na výzkum kouření, které jsou prováděny.

KOUŘENÍ A ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ
Tabák je pěstován většinou v rozvojových zemích, jeho pěstování a zpracování s sebou přináší odlesňování půdy a s tím spojené další problémy v takto postižených oblastech. Na sušení a fermentaci jednoho kg tabáku je zapotřebí 100 až 130 kg dřeva, ročně je tak spotřebováno na 2,5 milionu hektarů lesa, přičemž tato plocha odpovídá 12,5% celkové plochy, která se ročně na světě vykácí. Znamená to tedy, že jeden z osmi stromů, které se na světě porazí, je použit na přípravu tabáku. V oblastech, kde se tabákové koncerny snaží vykácenou plochu znovu zalesňovat, bývají výsledky problematické. Vysazují se často rychle rostoucí dřeviny, které jsou pak opět spotřebovávány k fermentaci. Navíc použité druhy dřevin nebývají obvykle vhodné pro danou oblast.

Na půdu náročné pěstování tabáku vyžaduje užívání vysokých dávek hnojiv a pesticidů. Ty zamořují místní prostředí, včetně spodních vod. Nevhodné a neúčelné používání pesticidů ohrožuje též zdraví pěstitelů tabáku. Některé pesticidy užívané v rozvojových zemích mají na obalech uvedené informace o bezpečné manipulaci a o nutnosti vyhledat lékaře při příznacích otravy. Pracovníci jsou však obvykle negramotní a vzdáleni od lékařské pomoci.

KOUŘENÍ A NEKUŘÁCI
Už delší dobu je známo, že kouření vyvolává u kuřáků řadu chorob. Dnes ale také víme, že i pasivní kouření je příčinou srdečních a plicních onemocnění, včetně rakoviny plic i u jinak zdravých nekuřáků. Kouř unikající z volně položené cigarety a kouř vydechovaný aktivním kuřákem dohromady tvoří tzv. ETS (Environmental tobacco smoke) - "prostředí tabákového kouře". Tato směs obsahuje okolo 4000 substancí, z nichž asi 40 je karcinogenních, jiné jsou podporovateli nádorového bujení, dalšími složkami jsou látky toxické a dráždivé.

Zatímco aktivní kuřák inhaluje tzv. primární proud cigaretového kouře, který vzniká hořením tabáku a papíru za vysoké teploty (kolem 9000C) a jde tedy o relativně dokonalé spalování, pasivní kuřák vdechuje "vedlejší" kouř ETS, který vzniká za nižších teplot (okolo 5000C). Tyto teplotní rozdíly jsou příčinou toho, že podíl některých toxických a karcinogenních substancí je v tomto kouři vyšší než v primárním (např. oxidu uhelnatého 2,5krát více, amoniaku 73krát, dehtu 1,7krát, dimetylnitrosaminu 52krát atd.). V uzavřené místnosti je kouř rozptýlen v prostoru a koncentrace jednotlivých látek je závislá na množství vykouřených cigaret, počtu kouřících osob, počtu inhalací, velikosti prostoru, výměně vzduchu. I přes toto rozptýlení vdechuje nekuřák dostatečné množství rakovinotvorných, toxických a dráždivých látek, které negativně ovlivňují jeho zdravotní stav. K tomu, abychom vyvětrali zplodiny z jedné cigarety, je zapotřebí 33 m3 čistého vzduchu. Ventilace zakouřeného prostoru je tedy značně náročná.

Řada studií prokázala, že pasivní kouření způsobuje onemocnění rakovinou plic a "prostředí tabákového kouře" bylo klasifikováno jako kancerogen skupiny A. To vede vlády po celém světě k omezování kouření ve veřejných prostorách, na pracovištích a podobně.

V USA bylo zjištěno, že v důsledku pasivního kouření umírá ročně na 3000 nekuřáků. V ČR má pasivní kouření ročně na svědomí okolo 130 úmrtí. Pasivní kouření představuje závažné zdravotní riziko především pro děti. Děti, jejichž rodiče kouří, jsou vystaveny riziku častých infekcí dolních cest dýchacích a zánětu plic. Třetina těchto onemocnění u dětí do jednoho roku věku je podmíněna nedobrovolným vdechováním cigaretových zplodin v zakouřeném domácím prostředí.

KOUŘENÍ A TRIKY TABÁKOVÉHO PRŮMYSLU
Jen v samotné Evropské unii patří mezi kuřáky 100 milionů dospělých, kteří každoročně vykouří přes 600 miliard cigaret. Tabákový průmysl, představovaný nadnárodními koncerny v čele s giganty jako Phillip Morris, R.J. Reynolds a dalšími, zaznamenává obrovské zisky a ty mu zajišťují obrovský vliv, který neváhá uplatnit. V současnosti probíhá spor mezi tabákovým průmyslem a zdravotnickými orgány o míře regulace reklamy tabákových výrobků. Zatímco tabákové koncerny tvrdí, že cigaretová reklama nezvyšuje počet kuřáků, ale pouze vede kuřáky ke změně oblíbené značky, zdravotnické výzkumy prokázaly, že v zemích, které zavedly zákaz reklamy a efektivně jej uplatnily (Norsko, Finsko, Kanada a další) došlo k poklesu počtu kuřáků v populaci, který nemohl být způsoben jinými faktory. Zákaz reklamy a z něj plynoucí pokles popularity kouření snižuje tabákovému průmyslu zisky, a tak se všemožně snaží zákaz odvrátit nebo alespoň (tam, kde se mu to nepodaří) obejít.

U nás došlo k takové situaci v roce 1993 v souvislosti s přijetím zákona na ochranu spotřebitele, který cigaretovou reklamu zásadně omezoval. Díky masivnímu lobbování tabákových koncernů, které zahrnovalo tendenční články v denním tisku (řada sdělovacích prostředků je finančně závislá na příjmech z inzerce tabákových firem) a billboardy na veřejných prostranstvích hlásající hysterická hesla o obraně svobody, se nakonec ještě v témže roce zákaz reklamy podařilo odvrátit.

Argumentace tabákových firem a reklamních agentur se dá v tomto směru shrnout do několika vět: "Účelem tabákové reklamy je informovat zákazníka, a ne zvyšovat počet kuřáků, reklama je součástí volného trhu a vzhledem k tomu, že cigarety jsou jeho součástí, neměla by být reklama na ně zakázaná, zákaz reklamy nic nevyřeší, příjem z prodeje cigaret je významnou složkou státního rozpočtu." Tyto argumenty byly používány i o tři roky později, kdy hrozilo přijetí stejně omezujícího zákona na Slovensku (i ten vyšel nakonec v okleštěné podobě). Není problém tyto vykonstruované mýty lehce vyvrátit. Každý, kdo někdy viděl tabákovou reklamu, ví, že 90% z nich žádnou hodnotnou informaci (např. o méně škodlivých výrobcích) neobsahuje. Existuje řada příkladů, kdy je reklama nebezpečného nebo potenciálně nebezpečného výrobku také omezována (např. v EU je zakázána reklama na léky, které jsou k dostání jen na lékařský předpis či obsahují psychotropní nebo narkotické substance). Na Slovensku vypočítali, že na následky kouření zde umírá ročně deset tisíc lidí a ekonomické škody způsobené kouřením byly v roce 1991 odhadnuty na 32,5 miliard korun, což je dvanáctinásobně víc, než kolik činil příspěvek do státního rozpočtu ze spotřební daně na cigarety (2,6 miliard Sk v roce 1994). Je jasné, že v této debatě nejde o žádná práva kuřáků na informace, ale o konflikt ekonomických zájmů tabákových a reklamních firem se zájmy společnosti.

Ovšem i v těch případech, kdy tabákové koncerny se svou přesvědčovací kampaní neuspějí a zákaz reklamy přes jejich odpor vejde v praxi, propagace cigaret pokračuje. Zákazy se totiž daří tabákovým firmám chytře obcházet, a to pomocí tak zvané nepřímé reklamy (tj. takové reklamy, kdy v ní není přímo zmínka o tabákových výrobcích, ale je zde použito logo, obchodní značka, název cigarety) a sponzoringu (především sportovních událostí).

Průkopníkem ve směru nepřímé reklamy je společnost R.J. Reynolds, která po zákazu propagace tabákových výrobků ve Francii v roce 1976 přišla s novými výrobky a službami jako zapalovače a boty značky Camel, oblečení značky Winston nebo "Camel Adventure Tours", kterými posiluje image svých cigaret. Podobně firma BAT přišla s módní řadou Lucky Strike nebo s vlastním druhem whisky a kávy. Některé země (např. Finsko) šly proto v zákazu cigaretové reklamy ještě dál a zakázaly i nepřímou reklamu. Tabákové společnosti nesponzorují různé sportovní a kulturní podniky z dobročinných důvodů, ale proto, aby podporovaly kouření. Jeden z představitelů firmy R.J. Reynolds se na toto téma vyjádřil: "Jsme v obchodu se sportem, používáme sport jen jako způsob, jak podporovat naše výrobky." Zvláště dnes, kdy je ve většině zemí zakázána cigaretová reklama alespoň v televizi, vrhají se tabákové firmy především na sponzoring sportovních akcí, jako jsou automobilové závody, aby svá loga dostali na obrazovku alespoň tímto způsobem. Sponzorováním sportu je kouření spojováno se zdravím a s populární aktivitou a vytváří si tak kladnou image. Navíc mezinárodní sportovní události většinou mají výjimku z národních zákazů cigaretové reklamy.

Neopominutelným aspektem tabákové reklamy je i její zaměření na mládež. Zatímco představitelé tabákového průmyslu tvrdí, že reklama je zaměřena jen na dospělé, jejich interní materiály, které byly zveřejněny při soudních přelíčeních, hovoří o opaku. Dokumenty firmy R.J. Reynolds zveřejněné v lednu 1998 kupříkladu odhalily, že tabáková společnost hledala vyšší odbyt svých výrobků tím způsobem, že se soustředila na 14 až 24leté. Je zde popisován úspěch značky Camel ve Francii a konstatuje se, že kampaň byla zaměřena na mladé, jak jen to šlo. V dokumentu této firmy nazvaném "Strategie a možnosti" se píše: "Výrobci, kteří budou zanedbávat mladé dospívající kuřáky, předem prohrávají bitvu o zákazníka. Musíme získat každým rokem příslušný počet kuřáků, aby doplnili stav spotřebitelů. Mladí kuřáci jsou jediným zdrojem pro náhradu těch, kteří odpadli. Pokud se mládež odvrátí od kouření, průmysl zajde, bude se zmenšovat tak, jako populace, která se nereprodukuje." Ve stejném duchu se nese i jeden z interních materiálů firmy Phillip Morris: "Dnešní teenager je zítřejším potenciálním stálým zákazníkem a drtivá většina kuřáků začíná kouřit v době dospívání... kuřácké návyky mládeže jsou pro Phillip Morris obzvláště důležité." Tabákové firmy sponzorují rockové koncerty, navštěvované především mladými lidmi, rozdávají vzorky cigaret v klubech a na diskotékách, časté je používání loga cigaret na brašnách, čepicích, tričkách atd. Orientace na mladší generaci se tabákovému průmyslu zjevně vyplácí - v Americe začíná každý den s kouřením 3 000 dětí a mladých lidí. 

KOUŘENÍ A VAŠE ZDRAVÍ
Vaše zdraví je především vaše věc a na krabičce od cigaret jste si jistě přečetl(a) o tom, že kouření způsobuje rakovinu. Přesněji řečeno, kouření způsobuje 7 druhů rakoviny, 9 druhů srdečních onemocnění, 5 druhů respiračních onemocnění a 4 druhy pediatrických nemocí. Ve Velké Británii zemře ročně 110 000 lidí v důsledku kouření. Z jednoho tisíce dnešních dvacetiletých kuřáků zemře v budoucnu jeden násilnou smrtí, 6 jich zemře při autonehodě, 250 zemře na nemoci spojené s kouřením již ve středním věku a 250 kuřáků zemře v důsledku kouření ve stáří. V USA umírá ročně na následky kouření přes 400 000 lidí, což je víc než součet všech obětí AIDS, automobilových nehod, požárů, úrazů, sebevražd, alkoholu a nelegálních drog za rok dohromady. Nikotin je v čele žebříčku návykových drog na prvním místě (na druhém je heroin, na třetím alkohol).

V ČR umírá každoročně na nemoci související s kouřením okolo 22 000 lidí, z toho 16 000 v produktivním věku. Představte si, že by se u nás každý den v roce zřítilo jedno letadlo se šedesáti cestujícími na palubě. Zajisté by to vyvolalo zděšení a vedlo k přijetí zásadních opatření. Když ale u nás umírá denně 60 lidí pro větší zisky tabákového průmyslu, je to podporováno navíc ještě reklamními kampaněmi. Jak by se asi veřejnost dívala na to, že letecké společnosti a výrobci letadel, které každý den padají a zabíjejí desítky lidí, dál vesele propagují své podnikání? Jak by asi přijímala argumenty, že přece platí daně, které přispívají do státního rozpočtu? Souhlasila by s tím, že zákaz letů je nepřípustným zásahem do svobody podnikání?

Tento text nepodává úplný výčet argumentů proti kouření. Jedním z dalších nikoliv nepodstatných důvodů, proč nekouřit, je pěstování závislosti. Nejde však jen o fyzickou závislost na nikotinu, ale také, a to především, o závislost na produktech nadnárodních tabákových společností. Nákupem jejich výrobků podporujete růst  nekontrolovatelné ekonomické moci těchto průmyslových gigantů, která zvyšuje i jejich moc politickou. Nákupem cigaret se pro vás nepostradatelnými stávají firmy, které se ve velkém podílejí na devastaci životního prostředí, mediálních manipulacích, pokusech na zvířatech, na ničení lidského zdraví.

ZDROJE:
Zpracováno podle materiálů Světové zdravotnické organizace (WHO), Britské unie za zrušení vivisekce (BUAV) a bulletinu Tabák a zdraví (vydávaný Státním zdravotním ústavem).