Každý z nás je někdy chodcem
Nejzranitelnějšími účastníky silničního provozu jsou chodci. Proto také potřebují ochranu před motorovými vozidly. Pěší doprava je přirozená, nutná, a tudíž je třeba v osídlených oblastech vytvářet mezi motorovou a nemotorovou dopravou soulad. Přechody pro chodce jsou sice jen jednou z více možností zajištění ochrany chodce při přecházení vozovky, ale zároveň možností nejpoužívanější. Každý přechod pro chodce znamená zásah do plynulosti provozu motorových vozidel. Ovšem ochrana chodce by měla být maximální a je-li to třeba, tak i na úkor plynulosti všech ostatních druhů doprav. Nová právní úprava navíc automobilisty omezuje jen mírně.
Hustá síť přechodů ve městech má řadu pozitivních efektů. Kromě toho, že ulehčuje život chodcům (řidiči spíše zastaví chodci přecházejícímu silnici na přechodu, než na úseku, kde přechod není) a zvyšuje jejich bezpečnost, je její důležitou funkcí také zklidňování dopravy. Váhu těchto argumentů si naplno uvědomíme, čteme-li výsledky výzkumu Ministerstva dopravy a spojů ČR o postojích a chování českých řidičů:
Jedno z nejhorších srovnání postojů českých řidičů se zahraničními je v jejich chování vůči chodcům. O jejich bezohlednosti jednoznačně vypovídá fakt, že pouze něco více než 20 % jich o sobě tvrdilo, že vždy dává chodcům přednost na přechodech, což je oproti ostatním evropským zemím dvojnásobně horší! Spojení postojů řidičů a skutečně dosahované rychlosti jízdy potom vyúsťuje ve vysoký podíl účasti chodců na nehodovosti a jejích následcích.
Zarážející je podíl řidičů, kteří připouštějí, že vědomě jezdí nebezpečným způsobem, který je nejenom větší než v zemích EU, ale i než v ostatních státech střední a východní Evropy. Současně čeští řidiči považují svůj vlastní styl jízdy za méně nebezpečný než styl jízdy ostatních řidičů.
Čeští řidiči považují za více nebezpečnou kriminalitu, než ohrožení životů v silničním provozu. (přitom počet obětí dopravních nehod je v dlouhodobém průměru sedmkrát větší). Rovněž čeští řidiči vykazují malé znalosti o následcích nehod.
Z hlediska bezpečnosti silničního provozu není nutno zřízení přechodu vázat na minimální nebo maximální intenzitu křižujícího pěšího provozu. Nicméně podle řady dopravních odborníků a s ohledem na praxi např. v sousedním Německu se zřizuje přechod tehdy, je-li provoz chodců v oblasti zamýšleného místa pro přecházení dostatečně koncentrovaný. Stejně tak se bere v úvahu intenzita dopravy v daném místě. Údaje se vztahují na tzv. špičkovou hodinu pracovního dne s průměrným provozem.